Prestižní Cenu Théophila Legranda za inovace v oblasti textilu přinášejících prospěch lidstvu získaly doktorandky fakulty textilní Jana Horáková se svým týmem a Zuzana Hrubošová.
Nanovlákenné materiály jsou v kurzu
Jana Horáková z katedry netkaných textilií se do soutěže hlásila už loni s projektem zaměřeným na nanovlákenné cévní náhrady, kterým se věnuje ve své dizertační práci. Letos se do soutěže přihlásila v týmu s kolegy z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Petrem Mikešem a Alešem Šamanem a prezentovala další výsledky společného výzkumu na tomto poli.
„Nanovlákenné cévní náhrady svou jemnou strukturou simulují mezibuněčné prostředí, čímž vlastní cévní buňky ,přitahují‘. Ty pak dokáží do takové struktury snadno vrůstat a vytvářet v ní plnohodnotnou buněčnou stěnu cévy,“ říká Jana Horáková, která část svého výzkumu prováděla také v laboratořích na Michigan Technological University ve Spojených státech, kde pobývala na roční stáži jako stipendistka Fulbrightova programu. (Svými postřehy z Ameriky nám pravidelně přispívala na stránkách T-UNI v seriálu Amerika in vivo.)
Proto musí být nanovlákenný materiál biodegradabilní, aby současně se vznikem vlastní buněčné tkáně zanikal. Nesmí přitom zanikat příliš rychle. Ideálního načasování biodegradability nanovlákenného materiálu docílil výzkumný tým kombinací polymerů. „Do soutěže jsme se přihlásili s dvouvrstvými cévními náhradami. Produkujeme je elektrostatickým zvlákňováním ze dvou polymerů různých vlastností. Jejich kombinace zaručuje optimální vlastnosti výsledné cévní protézy z hlediska povrchových vlastností umožňující požadovanou interakci s buňkami, mechanických vlastností a rychlosti degradace,“ doplňuje Jana Horáková. Vynikající výsledky v této oblasti už prokázali i na jiných pracovištích v zahraničí, novinkou mladého výzkumného týmu z naší katedry je to, že do kombinace polymerů vnáší navíc látky schopné uvolňovat oxid dusnatý, který urychluje hojení ran a obnovu tkáně. Do soutěže se ovšem vědci přihlásili se svými výsledky výzkumu dvouvrstvých nanovlákenných cév bez této chemické modifikace.
„Soutěžní příspěvek by měl být stručný a realizovatelný, nechtěli jsme jenom povrchně představit něco, co si zaslouží detailnější popis a delší dobu testování před možným uvedením do klinické praxe,“ shrnuje Jana Horáková úvahu svého týmu.
V soutěži Théophila Legranda jejich příspěvek zvítězil a ze severofrancouzského města Fourmies si tak uplynulou sobotu 19. března kromě diplomu Jana odvezla také šek na 8000 eur. Pro naši doktorandku byla prezentace při slavnostním udílení cen zároveň rozcvičkou před obhajobou dizertační práce, kterou podstoupila dnes dopoledne.
 a Aleš Šaman (vpravo).jpg)
Oděvy nosí také lidé se zrakovým handicapem
Ve stejné kategorii, tedy Théophile Legrand Innovation Award Textile serving Human 2016, obdržela druhé místo Zuzana Hrubošová. Studentka katedry materiálového inženýrství představila rovněž část své dizertační práce, ve které se věnuje aplikaci Braillova písma pomocí 3D tisku na textilii oděvu. Lidé se zrakovým postižením díky tomuto nápadu mohou získat potřebné informace o oděvu.
„Nevidiaci si teda môže doslova prečítať na vlastnom odeve symboly údržby, farbu a ďalšie informácie. Túto aplikáciu je možné vytvoriť v rôznych variantách ako napr. transparentná, farebná, komprimovaná do odevného štítku alebo naopak zakomponovaná do vzoru na odeve,“ popisuje Zuzana Hrubošová svůj výzkum aplikovatelný do módy, o kterém jsme na T-UNI již psali v článku Oděvy, které přečtete hmatem.
Soutěž Théophila Legranda pro inovace v oblasti textilu byla založena v roce 2009 nadací Fondation Théophile Legrand, nyní se vyhlašuje pod hlavičkami Union des Industries Textiles a Fondation de France a patří k největším světovým soutěžím v oblasti textilních inovací. Každý rok postoupí do užšího výběru okolo 11, 12 prací z univerzitních pracovišť po celém světě. Odborná porota z nich vybírá vítěze ve dvou kategoriích: textilní inovace pro průmyslové aplikace – jejím vítězem byl letos doktorand z TU Dresden Adil Mountasir – a textilní inovace přinášející prospěch lidstvu.
V této kategorii se v posledních letech umisťují na předních místech právě aplikace v medicíně zaměřené na náhrady tkání – cév a srdečních chlopní, biodegradabilní náhrady tkání –, jak dokazuje i letošní vítězství Jany Horákové a jejích kolegů Petra Mikeše a Aleše Šamana. O to větší překvapení to bylo pro Zuzanu Hrubošovou, která do soutěžní kategorie přináší naprosto jiný rozměr.
„Musím sa priznať, že keď som si prechádzala výhercov z minulých ročníkov a ich prihlásené inovácie – od biomedicínskych textilných aplikácií až po inovácie textilných strojov –, tak som naozaj nečakala, že by som sa mohla umiestniť na 2. mieste, bolo to pre mňa skvelé prekvapenie a výborná motivácia do ďalšej práce,“ uzavírá Zuzana Hrubošová.
Radek Pirkl
.jpg)
.jpg)
 na přehlídce Men´s Fashion Week.jpg)
Další články v rubrice
Pečivo v něm vydrží pět až devět dní jako čerstvé
Každodenní otázka: ještě to jíst, nebo už vyhodit? Rohlíky po dvou dnech už moc k zakousnutí nelákají, ale vyhodit je se nám nechce. Pytlík na pečivo s nanomembránou prodlužuje dobu, kdy si pečivo zachovává svou čerstvost, o několik dní.
Profesor Lukáš o důležitosti sdílení vědeckých dat
Profesor David Lukáš, uznávaný expert na fyzikální principy tvorby polymerních nanovláken, zdůrazňuje význam otevřeného sdílení dat pro rozvoj vědeckých teorií. Dát k dispozici nasbíraná vědecká data a umožnit jejich dlouhodobou dohledatelnost je...
Kniha Nanovlákna získala Cenu Josefa Hlávky
»Co je nano, si myslí, že ví každý, ale skutečná odbornost je v této knize,« řekl o publikaci, která je v českém kontextu ojedinělá, člen hodnotícího výboru profesor Karel Rohlena. Cenu si včera na zámku v Lužanech převzal profesor David Lukáš s...
